dobrodruh
Czech
Etymology
dobrý + -o- + druh
Pronunciation
- IPA(key): /ˈdɔbrɔdrʊx/
Noun
dobrodruh m (feminine dobrodružka)
- adventurer
Declension
Declension of dobrodruh
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | dobrodruh | dobrodruhové, dobrodruhi |
| genitive | dobrodruha | dobrodruhů |
| dative | dobrodruhovi, dobrodruhu | dobrodruhům |
| accusative | dobrodruha | dobrodruhy |
| vocative | dobrodruhe | dobrodruhové, dobrodruhi |
| locative | dobrodruhovi, dobrodruhu | dobrodruhech |
| instrumental | dobrodruhem | dobrodruhy |
Related terms
- dobrodružství
- dobrodružný
- dobrodružka
- druh
Further reading
- dobrodruh in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- dobrodruh in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989