divoký
Czech
Etymology
From Old Czech divoký.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈɟɪvokiː]
- Hyphenation: di‧vo‧ký
Adjective
divoký (comparative divočejší, superlative nejdivočejší)
- wild
- Antonym: krotký
Declension
Declension of divoký
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | divoký | divoká | divoké | |
genitive | divokého | divoké | divokého | |
dative | divokému | divoké | divokému | |
accusative | divokého | divoký | divokou | divoké |
vocative | divoký | divoká | divoké | |
locative | divokém | divoké | divokém | |
instrumental | divokým | divokou | divokým | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | divocí | divoké | divoká | |
genitive | divokých | |||
dative | divokým | |||
accusative | divoké | divoká | ||
vocative | divocí | divoké | divoká | |
locative | divokých | |||
instrumental | divokými |
Derived terms
- divočina f
- divočák m
- divokost f
Related terms
- divý m
Further reading
- divoký in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- divoký in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- divoký in Internetová jazyková příručka
Old Czech
Adjective
divoký
- wild
Declension
Declension
singular | |||
---|---|---|---|
masculine | feminine | neuter | |
nominative | divoký | divoká | divoké |
genitive | divokého, divokéh | divoké, divociej, divokéj | divokého, divokéh |
dative | divokému, divokém | divociej, divokéj, divoké | divokému, divokém |
accusative | divoký, divokého | divokú (divokou) | divoké |
locative | divociem, divokém, divokým | divociej, divokéj, divoké | divociem, divokém, divokým |
instrumental | divokým | divokú (divokou) | divokým |
dual | |||
masculine | feminine | neuter | |
nominative | divoká | divociej, divocie, divokéj | |
genitive | divokú (divokou) | ||
dative | divokýma | ||
accusative | divoká | divociej, divocie, divokéj | |
locative | divokú (divokou) | ||
instrumental | divokýma | ||
plural | |||
masculine | feminine | neuter | |
nominative | divocí, divoké | divoké | divoká |
genitive | divokých | ||
dative | divokým | ||
accusative | divoké | divoká | |
locative | divokých | ||
instrumental | divokými |
Descendants
- Czech: divoký
Further reading
- “divoký”, in Vokabulář webový: webové hnízdo pramenů k poznání historické češtiny [online], Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, 2006–2023
Slovak
Pronunciation
- IPA(key): [ˈdivokiː]
Adjective
divoký (comparative divokejší, superlative najdivokejší)
- wild
Declension
Declension of divoký
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | divoký | divoká | divoké | |
genitive | divokého | divokej | divokého | |
dative | divokému | divokej | divokému | |
accusative | divokého | divoký | divokú | divoké |
locative | divokom | divokej | divokom | |
instrumental | divokým | divokou | divokým | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | divokí | divoké | ||
genitive | divokých | |||
dative | divokým | |||
accusative | divokých | divoké | ||
locative | divokých | |||
instrumental | divokými |
Further reading
- divoký in Slovak dictionaries at slovnik.juls.savba.sk