cvik
Czech
Etymology
Deverbal from cvičit
Pronunciation
- IPA(key): [ˈt͡svɪk]
Noun
cvik m inan
- exercise, practice, drill
Declension
Declension of cvik
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | cvik | cviky |
| genitive | cviku | cviků |
| dative | cviku | cvikům |
| accusative | cvik | cviky |
| vocative | cviku | cviky |
| locative | cviku | cvicích |
| instrumental | cvikem | cviky |
Related terms
- cvičný
Further reading
- cvik in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- cvik in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- cvik in Internetová jazyková příručka