ctný
Czech
Etymology
From Old Czech čstný, from Proto-Slavic *čьstьnъ; morphologically, from čest + -ný.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈt͡stniː]
Adjective
ctný (comparative ctnější, superlative nejctnější)
- virtuous
Declension
Declension of ctný
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | ctný | ctná | ctné | |
genitive | ctného | ctné | ctného | |
dative | ctnému | ctné | ctnému | |
accusative | ctného | ctný | ctnou | ctné |
vocative | ctný | ctná | ctné | |
locative | ctném | ctné | ctném | |
instrumental | ctným | ctnou | ctným | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | ctní | ctné | ctná | |
genitive | ctných | |||
dative | ctným | |||
accusative | ctné | ctná | ||
vocative | ctní | ctné | ctná | |
locative | ctných | |||
instrumental | ctnými |
Derived terms
- ctnost
- ctnostný
Further reading
- ctný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- ctný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- ctný in Internetová jazyková příručka